PHOENIX Monopol s.r.o.

Čaj v prevenci před rakovinou – účinky a mechanizmy

Dr. Barbara Bertram, oddělení toxikologie a faktorů rakovinového nebezpečí, Německé centrum pro výzkum rakoviny, 69120 Heidelberg

Úvod

Rakovina – téma, která se dotýká každého, neboť v Německu onemocní ročně 330.000 lidí na rakovinu a 210.000 na tuto nemoc umírá.

Ke třem klasickým pilířům ke zdolání rakoviny – operaci, ozáření a chemoterapii – došlo v posledních letech k úsilí, tuto nemoc léčit geneticky. Také existuje úvaha, zvítězit pomocí preventivních opatření nad rakovinou, což znamená nezasáhnout až při existující nemoci, nýbrž už zabránit vzniku nádorového onemocnění. Toto se může docílit zamezením činitelů vyvolávajících rakovinu (asbest, kouření), a nebo přijímání určitých látek. Také úvaha o očkovacím programu proti rakovině patří k preventivním opatření. Toto je již na dosah, především to, které je nasměrované proti rakovinovým virům (Jochmus 1999).

Proti všeobecnému mínění nejsou hlavním důvodem pro vznik nádorového onemocnění nevyhnutelné faktory životního prostředí, nýbrž to závisí na počínání jednotlivých lidí. Co to znamená?

Asi 35% všech nádorových onemocnění je vyvoláno špatnou stravou. Příliš zvířecího tuku, příliš kalorií a příliš alkoholu stojí zde na prvním místě. Dalších 30% všech nádorů připadá na kouření. To znamená, že při následování lékařských rad by se mohlo najednou snížit onemocnění rakovinou o víc jak 60% procent (Williams 1993).

Strava nepředstavuje jenom rizikový faktor, nýbrž obsahuje také pozoruhodné prostředky k prevenci (Ohigashi 1997). Zvláště látky obsažené v druzích zelí, v zeleném a černém čaji, v olivovém oleji a ve žluté a červené zelenině (např. mrkev a paprika), mohou představit ochranu před rakovinovým onemocněním (Surh 1999). V přiměřené míře můžeme konzumovat také červené víno, které obsahuje nejen ochraňující faktor proti srdečním onemocnění a onemocnění krevního oběhu, nýbrž také proti rakovině (Mathé 1999). V této souvislosti hraje významnou roli strava středomořské kuchyně.

Zelený a černý čaj byly v posledních letech objektem četných výzkumů k prevenci před nemocemi. Přehled o nejdůležitějších zdravotních účincích čaje je udáno ve W.I.T. z května 1998. Na symposiu konaném v září 1998 ve Washingtonu bylo ve znamení biolékařského působením čaje, kde působení čaje jako rakovinová brzda bylo ve středu pozornosti (Lit. 15). Na závěr by měly být ukázány v přehledné formě nejdůležitější preventivní účinky a základy mechanizmu. Z důvodu malého místa nemůže být tento popis přirozeně úplný. Pro dostatečnou představu těchto bodů bude poukázáno na citované přehledné práce.

Preventivní účinky čaje

Protože v průmyslových zemí stojí jako důvod smrti na prvním a druhém místě onemocnění srdce, krevního oběhu a onemocnění rakovinou, platí v účincích efekt čaje na toto onemocnění jistě jako nejdůležitější. Čaj má pozitivní vliv na cholesterin v krvi, kde snižuje škodlivou LDL, ale zvyšuje HDL (Hertog 1993). Čaj a jeho látky obsažené v něm, především epigallocatechingallat (EGCG), se ukázaly v mnohých pokusech na zvířatech jako velmi efektivní při tlumení experimentálně vyvolaných nádorech (přehled v Yang 1999).Jednalo se o nádory pokožky, plic a prsou až k nádorům žaludečně-střevního traktu a jater. Interpretace pozorování u lidí je sice těžší než při pokusech na zvířatech, ale zanechává na některých orgánech ochranu, především na žaludečně-střevním traktu. Také výskyt rakoviny prsu se dá čajem přibrzdit, jak uvádí Fujiki ve svých nových poznatcích. Podle jeho poznatků nepůsobí čaj jenom preventivně, nýbrž chrání také ještě po výskytu nádoru. Ukázalo se, že u žen během sedmi let po diagnoze rakoviny prsu ve stadiu 1 – 2 a po následujícím ošetření, které pily denně méně jak 5 šálků čaje, byla kvóta recidivy 24,3%, zatímco u žen, které pily více jak 5 šálků čaje byla kvóta recidivy jen 16,7% (Fujiki 1999).

Studie, která začala v roce 1986 v Japonsku na více než 8500 lidech ukázala, že při požití více jak 10 šálků čaje denně se značně snížilo riziko onemocnění rakovinou.

Výskyt nádorů byl o 3 až 6 let oddálen. Konečně bylo zpozorováno u lidí, kteří pijí hodně čaje, prodloužení života o ca. 4,5 let (Nakachi 2000).

Pravděpodobně bude oceněna možnost, že také všechny účinky čaje nejsou ještě objeveny. Teprve pracovní skupina J. Chena popsala nedávno, že nádorové formy pokožky, platných leukoplatii ústní dutiny po šestiměsíčnim ošetřování čajem se vylepšila sliznice o 38% (Li 1999).

Při epidemiologické studii se dokázalo, že lidé, kteří pijí čaj, žijí zdravěji, že méně kouří a více sportují než lidé, kteří čaj nepijí.

Objektem uvedených výzkumů byl ve většině případů zelený čaj. Ostatně se stále více věnují pracovní skupiny také výzkumu černého čaje. Přitom velmi často vyšlo najevo, že černý čaj, především v jeho antioxidačních vlastnostech se přibližuje čaji zelenému. Z toho můžeme vyvodit závěr, že oba čaje ovlivňují pozitivně naše zdraví. Jednoznačné posouzení není totiž z důvodů malého počtu studii černého čaje ještě možné.

Na tom, že čaj má biolékařské účinky, má zásluhu především obsažená látka polyfenol, ale také kofein, který patří k purinalkafoidenu, hraje zde roli. Odkofeionovaný čaj ukazuje se zřetelem na vznik rakoviny plic, který vyvolal u myší látkou z tabáku slabší rakovinouvou brzdu, než přírodní čaj obsahující kofein (Chung 1999). Zvláštnosti účinku kofeinu z čaje je

reprodukováno ve W.i.T 1/99 (Schrbder).

EGCG bylo při mnoha studiích objektem výzkumu. Tato látka se objevuje nejenom v zeleném čaji, nýbrž také v čaji černém. Doposud vycházeli odborníci světa z toho, že EGCG se objevuje pětinásobně více v zeleném čaji, než v čaji černém. Nedávno provedené výzkumy ukázaly, že tento rozdíl není vždy udán.

Účinek mechanizmu

Pokud jde o mechanizmy, které jsou základem popsaných účinků, získal rakovinový výzkum v posledních letech rozhodující poznatky. K tomu patří tlumení enzymů, aktivování chemických látek na rakovinotvorné látky, snížený výskyt nitrosaminových svazků,  aktivování detoxikačních enzymů, tak jako útlum proteolytických enzymů, které hrají důležitou roli při snížení metastase nádorů. Nejnovější nálezy by měly být zde přesně ukázány; v detailu jsou zrušením poruchy v signálním přenosu, jak to můžeme u rakovinových buněk pozorovat ; tlumení enzymů které reguluje rozdělení buněk ; opětovná obnova programovaného odumírání buňky a potlačování rakovinového genu p 53.

1. Brzdění signálního přenosu

Signální přenos je velmi důležitý pro životně důležité procesy v buňce, např. látková výměna, růst a dělení. Ten je spuštěn reakcí poslaných látek se specifickým receptorem do membrány buňky.  Pro EGCG je popsané, že při signálního přenosu brzdí důležitý enzym proteinkynase C (Huang et al. 1992). Dále může být brzděn transkriptní faktor NF-kB (Okabe 1999). Jelikož zasahuje NF-kB přímo do vytlačování nádorových faktorů TNF-&-7,, nepřekvapí nás, že také TNF-c,7′ bude brzděn s EGCG. Tyto popsané efekty byly pozorovány v buněčné řadě rakoviny střev, pokud to má význam, především žaludečně-střevního traktu jako cílový orgán pro brzdění rakoviny čajem bude diskutovatelné (Bushman 1998). Dalším bodem pro EGCG v řetězci signálního přenosu je takzvaná MAP-Kinase (Yu 1997).

2. Brzdění dělení rakovinových buněk

Rakovinové buňky se odlišují od zdravých buněk především tím, že se dělí neustále. Brzděni enzymů, které řídí proces dělení buněk, např. brzdění telomerasy, má doposud při prevenci rakoviny zvláštní význam. Nedávno bylo ukázáno, že EGCG účinně brzdí telomerasu in vitro 0 80<X0  (Naasani 1998).

3. Patologicky změněně buňky

V rakovinových buňkách už nefungují některé procesy, které jsou pro funkci buňky důležité. K tomu patří na příklad gen p 53 a programované odumírání buňky, také označené jako apoptose. Apoptose vede k odumírání buněk a přispívá tak k rovnováze žijících systémú. Gen p 53 potlačuje změnu zdravých buněk k buňkám rakovinovým. EGCG může nejen apoptesu, ale také gen p 53 znovu obnovit (Yang 1998, Liu 1998).

4. „Vyhladovění“ nádorů

Nádory mohou vypudit látky, které povzbuzují novou tvorbu cév. Těmito nově vytvořenými cévami jsou s krví a výživnými látkami zásobeny nádory. Tento proces, také označen jako angiogenese, může vyloučit EGCG. Tímto bude totiž nádor vyhladověn (Cao 1999).

Závěr

Experimentální a epidemiologická data dokazují význam čaje pro předcházení srdečního a rakovinového onemocnění. Nejdůležitější látkou čaje je epigallocatechingallat (EGCG), ale vedle toho jsou zde také jiné látky velmi významné. Čaj splňuje všechny požadavky ideálního preventivního prostředku : jeho působnost je převážně známá. Je poživatelný, nejedovatý a cenově výhodný. Oproti právě tak silným preventivním potravinám jako česnek a cibule, je čaj pro většinu konzumentů víc chutný a společensky „vhodnější“.

 Zpět nahoru

Zpět na seznam studií